Kuchařka s názvem „Což takhle dát si tvaroh“ zaručeně potěší každého, kdo miluje tvarohové mlsání, neboť tento díl je růžově sladký. Nikoli však přeslazený, jelikož ne každá sladkost musí být zadušena lavinou cukru. Jde to i nápaditěji. V zimě recepty pohladí po zmrzlé duši, v létě zas ovocně osvěží. Předvádět se budou nevšední buchty a koláče, vrnět si budete u mnoha vychytaných variací na cheesecake nebo u chlazených, vařených i pařených dobrot. Kdo do kuchařky nahlédne, blaženě vydechne „To je ale tvar… oh!“.

Co se do kuchařky nevešlo

Tvarohové recepty svedly doslova boj o holý život. Má fotografka Radka se to léto vdávala a já jsem měla naplánované tvarohové focení, které nešlo odkládat kvůli sezónnosti ovoce. První focení s „náhradním“ fotografem jsem stopla, protože jsme se trápili oba. Taky jsem o tom napsala zážitek Jak se peče štěstí. Druhá fotografka Petra se mi kvůli mateřským povinnostem nemohla věnovat tak, jak bych si přála. Nic naplat, musím si počkat na Radku. Zjistila jsem, že jsem ze sebe schopná vydat maximum jen s ní. Některé recepty jsem tedy fotila třikrát a za tu dobu jsem je pořádně vypilovala. Taky jsem receptům dopřála ozdravný vývoj. Bílou mouku jsem postupně nahrazovala celozrnnou, bílý řepný cukr jsem měnila na třtinový. Nic naplat, všechno zlé je k něčemu dobré.

Farmy s prodejem domácího tvarohu

Vřele doporučuju ochutnat tvaroh vyrobený v některých z těchto farem: farma Filoun v Jizerských horách, pan Petr Hájek v Pohorské vsi v Novohradských horách nebo farma Kamínka u Semil (kozí tvaroh). Nebudete se stačit olizovat, nedá se totiž srovnat s tvarohem z běžné obchodní sítě.